Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Slunce 27. 9. 2008
Autor: SOHO/ESA/NASA

Na základě více než půl století dlouhé řady pozorování japonští astronomové zjistili, že intenzita mikrovlnného záření přicházejícího ze Slunce v obdobích minima sluneční činnosti za uplynulých pět slunečních cyklů byla pokaždé shodná, i přes velké rozdíly v období maxima jednotlivých cyklů.

V Japonsku pokračovalo průběžné měření slunečního mikrovlnného záření na čtyřech frekvencích (1,0; 2,0; 3,75 a 9,4 GHz), které započalo v roce 1957 na Toyokawa Branch of the Research Institute of Atmospherics, Nagoya University. V roce 1994 byly radioteleskopy přemístěny do NAOJ Nobeyama Campus, kde pozorování pokračují i v současnosti.

Skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Masumi Shimojo, odborný asistent na NAOJ Chile Observatory, a další členové z Nagoya University, Kyoto University a Ibaraki University, analyzovala více než šedesátiletou řadu pozorování mikrovlnného záření Slunce těmito radioteleskopy. Zjistili přitom, že intenzita mikrovlnného záření a spektra mikrovlnného záření v obdobích minim sluneční činnosti za uplynulých pět cyklů byla pokaždé stejná. Naproti tomu během period maxima sluneční činnosti se jak intenzita mikrovlnného záření, tak i spektra v jednotlivých maximech měnila.

Pozorování slunečního mikrovlnného záření pomocí radioteleskopů v roce 1957 (vlevo nahoře) a dnes (vlevo dole). Pozorování fluktuací slunečního mikrovlnného záření v průběhu 60 let (vpravo nahoře) a sluneční mikrovlnné spektrum v každém slunečním minimu (vpravo dole). V pozadí je sluneční disk vyfotografovaný rentgenovým dalekohledem na palubě japonské kosmické observatoře Hinode. Autor: NAOJ/Nagoya University/JAXA
Pozorování slunečního mikrovlnného záření pomocí radioteleskopů v roce 1957 (vlevo nahoře) a dnes (vlevo dole). Pozorování fluktuací slunečního mikrovlnného záření v průběhu 60 let (vpravo nahoře) a sluneční mikrovlnné spektrum v každém slunečním minimu (vpravo dole). V pozadí je sluneční disk vyfotografovaný rentgenovým dalekohledem na palubě japonské kosmické observatoře Hinode.
Autor: NAOJ/Nagoya University/JAXA
Masumi Shimojo k tomu říká: „Jiná systematická dlouhodobá pozorování než pozorování slunečních skvrn jsou v astronomii výjimečná. Je to velmi důležité vzhledem k tomu, abychom zjistili trend daného jevu překračující jednotlivé sluneční cykly. Je to významný krok k porozumění vzniku a zesilování magnetických polí Slunce, která generují sluneční skvrny a další aktivitu Slunce.“

Slunce prochází jednotlivými cykly zvýšené aktivity a klidné periody přibližně každých 11 let. Tento „sluneční cyklus“ je především spojován s počtem slunečních skvrn, avšak existují i jiné typy sluneční činnosti. Tudíž určování počtu slunečních skvrn není dostačující k pochopení komplexních podmínek probíhající sluneční aktivity.

Mikrovlny jsou dalším indikátorem sluneční činnosti. Na rozdíl od slunečních skvrn mohou být pozorovány i při zamračené obloze. Navíc sledování mikrovln na více frekvencích poskytuje možnost výpočtu vzájemné intenzity na jednotlivých frekvencích (což označujeme jako spektrum).

 
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nro.nao.ac.jp

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Sluneční činnost, Mikrovlnné záření


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »